Proč se nepovozit, řekla si ta malá žabka, a skočila kačeně na záda. A kačka nic, ani se nehnula, seděla na vodě jak přibitá, bodejť, v takové vedru , myslela si, a já že bych s tebou měla rejdit po hladině? Vždyť tu ani není místo, samý lupen, samé listy, to tak, ještě se do nich zamotám ! A tak buď ráda, že aspoň sedíš, chvíli se na slunku opaluj, ale jen chvíli, a pak zas do vody upaluj...!
Naštěstí ta kačka není živá, to se přece pozná a to ví i ta žabka, co se asi z dlouhé chvíle jen tak povozit chtěla. A také možná chtěla mít seshora přehled o tom, co se dole v jezírku děje.
No, je to kolem tak zarostlé, necháno napospas, postrádá to údržbu, je toho moc, už to prostě nezvládnu. A doma mi říkají -co bys chtěla? Vždyť je to tu jako někde v přírodě....