Zahrádka čaruje.

Mám ji na očích každý den, vnímám jak všechno roste, jak je krása kvítí pomíjivá, co všechno odkvetlo a co se do květů  chystá, těším se pohledem, a ze všech sil snažím se tu svoji lásku opatrovat, vím o každé rostlince, o každém keři, to moje "království" pro mne moc znamená....Nechodím kolem bez povšimnutí, jak bych také mohla? Barevná paleta azalek už se  mění jen do zelené, kvítka teplem pomalu vadnou a padají, mít tak kouzelný proutek, to bych jen mávla aby ta pastva pro oči mnohem déle vydržela !  Čarovat neumím ale nějaký skřítek pod keřem azalky úřadoval, koukám, co se tam ze země vyklubalo - ejhle, to jsou žampiony !  

Nejdřív  se ukázaly malé bílé bochánky a za dva dny narostly klobouky jako talíře !  Tak to já ne, to zahrádka čaruje....