No jo, to se říkává, když tě něco nečekaně potká, když se něco stane, nebo tě dostihne.... Přišla mi pozvánka na jedno zasedání a já už tušila proč, a přiznám, že se mi tam nechtělo jít. Nakonec, mohla jsem se omluvit, nějaká výmluva by se lehce našla, ale přece nebudu lhát, to se nedělá ! Nevím jak jsem k tomu přišla, ale mohlo by mě těšit takové uznání, co se mi dostalo......
"Babčo, fakt je ze zlata ?" když si ji prohlédnul, ptal se Matěj. " To víš že ne, to jen jako zlatá vypadá." Přiznám, že víc jak ta medaile mne potěšila knížka, kterou jsem k tomu navíc dostala. Tu krabičku jsem si uložila ale kniha mne zaujala a hned jsem se do ní začetla. Venku je chladno, dokonce sněhové vločky se ukázaly, bylo mi prima, doma v teplíčku u okna, a já se od čtení odtrhnout nemohla. Ještě pár listů a dozvím se jak dopadne dlouhý životní příběh těch dvou, najdou zas k sobě ztracenou cestu ?
RE: Jak jsem k tomu přišla... | hroznetajne | 26. 04. 2016 - 18:43 |
RE: Jak jsem k tomu přišla... | inenaso (nena) | 27. 04. 2016 - 07:03 |
RE: Jak jsem k tomu přišla... | tales | 28. 04. 2016 - 11:05 |
![]() |
adil | 28. 04. 2016 - 23:23 |