Odcházení....

Ach jo, musím si postesknout, tomu nečekanému odcházení do nenávratna se mi  začíná nějak  podezřele dařit. Tedy já sama, doufám, ještě neodcházím, ani se k tomu nechystám, ale rozhodly se moje oblíbené fuchsie. Rok co rok je přes zimu přechovávám stejným způsobem a na stejném místě,  v jarním čase  se měly vždy čile  k životu, a já se těšila až zase celé léto venku pokvetou......Co bylo dříve, už letos není, nevím, kde došlo k chybě,  s většinou z nich jsem se  musela rozloučit. Byly už staré a asi už nechtěly žít, možná ztratily sílu, tak jako ztrácím i já, to si musím sama přiznat, ony to vzdaly,  ale já ještě ne, já to tak rychle nevzdám...Tedy, abych to upřesnila -  potěšení z rozkvetlé zahrady se nevzdám ! A když si občas na fotkách prohlédnu co mi kolem domu každým rokem kvetlo, když si zavzpomínám jak mě těšilo, když kolemjdoucího to moje "království" upoutalo,  že se zastavil a pokoukal přes plot... Mívala jsem i bohatě kvetoucí begonie,  ty postupně zmizely všechny, nemám už jedinou. JIstě je snadné koupit si nové, ale já už se rozhodla, že už to neudělám !   I tak mi toho na práci,  na starost i pro radost, zůstane kolem domu víc než dost. Letničky, dřeviny, azalky i trvalky, a tak dál.....A  brzo mi  rozkvetou tulipány, už jsou venku poupata.

Malou namátkou jsem si tu připoměla fuchsie i begonie, co časem odešly a nové tu za ně už nebudou. Zakázala jsem si pořizovat nové, na jedny ruce toho zůstalo až dost !