Kdybych je nechtěla, tak bych je neměla...

Jo, kdybych je nechtěla, tak bych je neměla....ty moje růže ! Když se pyšní záplavou květů, to je pokoukání, a pak když odkvetou a je nutné je stříhat, ostré trny převezmou slovo, a ruce jsou zdrápané natotata, i když se bráním sebevíc. Jo, kdybych je nechtěla, tak bych je neměla....

Parádu dělaly, hezké to bylo ale jejich kráse nakonec odzvonilo, okvětní lístky už opadaly, tak jsem je dneska ostříhala. To vám byla fuška ! Trny mne chytaly za rukávy a nohavice, bodaly do rukou , drápaly jak jen mohly, au, au, au....

Sestřih se povedl tak jak jsem chtěla, i když na špičky stoupala jsem a ruce nad hlavu natahovala, abych dosáhla na větve nejvyšší. Bylo to téměř na štafličky, ale kam bych je postavila ? V těsné blízkosti floxy a jiřiny, listopádky a denivky, všechno bych si poničila.

Šmik, šmik,dráp sem, dráp tam, další jsem ostříhala, po trní krůpěj na ruce červená se...jo, kdybych růžičky  mít nechtěla, tak bych je neměla....