Tak tomu už říkám - apríl, a po sobě hned třikrát ! Ale dnes bylo všem a všemu dovoleno nějakou tou srandičkou kohokoliv nachytat. Byť jsem byla ostražitá, chytla jsem se taky, ostražitost byla k prdu, když vypnuli proud. Vteřinka pouhá, poslední ťuknutí a vichr se za oknem šklebil - myslíš že jsi to stihla, žes těch pár vtípků pro dobrou náladu vyslala včas ? Apríl - z toho nebylo nic ! No co, až ten proud zapnou, ještě je čas. Mezitím naproti u kolejí, na pešunku, ten vichr zdolal vzrostlý smrk, ten padnul jak podťatý, to není apríl, ale holá realita a naštěstí poničil jenom dráťený plot. Pak bliklo světlo, proud už běží tak dokud v hlavě ty vtípky mám, rychle je sem dám. Sotva v půlce když jsem byla , všechno zase v tahu, proč já vyvíjela snahu ?! Tak to ještě zkusím později, a jdu něco dělat raději.... A pak ještě jednou, a když už je to potřetí, tak mnohý "z kůže vyletí".... A teď jsem tu počtvrté, a ty vtípky sem teď dám, snad to vyjde, než zase zhasnou nám !
Chlubí se jedna maminka druhé: "Náš Petřík už umí mluvit. Včera jsme byli v ZOO a jak uviděl hrocha, hned volal - táta, táta, táta !
"Milá paní", svěřuje se jedenadvacetiletá dívka starší paní, "víte, že mne moji rodiče hlídali do dvaceti let ?" "A teď ?" "Teď hlídají mého pětiletého syna !!"
Na rodičovském sdružení chválí paní učitelka Jožku, že má vynikající znalosti ze zeměpisu a všechna města bez rozmýšlení ihned na mapě správně ukáže. "No, nedivte se" povídá matka, "vždyť jeho otce kvůli alimentům honíme po celé republice !"
"Včera jsem viděl, kamaráde, tvoji ženu. Má pořád tak krásné havraní vlasy, zatím co ty už máš skoro pleš "! "No a co mám dělat ? Ona nosí přeliv a já odliv, no..."
dál nebudu to pokoušet,
než zas vypadne elektřina,
odkliknu to radši hned !