davidhavel: Chápu, rozumím Koncem dubna si projdu "tím samým", mamče by bývalo bylo 50. Tak krásné dárky jsem pro ní měl vymyšlené.. a nejvíc mne mrzí, že si nemůže ve zdraví užívat našeho Jeníčka. Nezbývá, než pokud možno z vesla vzpomínat. Říká se, že dokud se na člověka vzpomíná, jako by žil.. , ale asi to tak bude, uvědomuji si, že za každým, byť sebehloupějším rozhodnutím je z části i moje mamča, jsem přeci její syn