Byla poklidná dopolední neděle, prvního adventního dne když se pronikavě ozval telefon. Zdvihnu sluchátko - " J...... , prosím ?" Na druhé straně jen pár vteřin napjatého ticha. To ticho pak rozčísla jediná věta : "Mamko, Mirek měl bouračku." "Ježiši, proboha, snad se mu nic nestalo ! ?????" Běží pár dalších mučivých vteřin a já ještě věřím....
"Mirek je mrtvý !" Ta krutá zpráva mi do uší sjela jako ničivý blesk. Moje mysl se brání - můj nejstarší syn? Ne, to nemůže být pravda !
A mé srdce krvácí a slzy se řinou - "Ne neříkej mi to, neříkej mi to, neříkej mi to, TO NENÍ PRAVDA, TO NENÍ PRAVDA, TO NENÍ PRAVDA, TO NEMŮŽE BÝT PRAVDA.......!!!
Svou třináctou komnatu v tento čas pootvírá už podesáté, a z krutého poznání ve zjizveném srdci teskno má , jedna maminka, máma....
RE: 28.11.2004 | eva* | 30. 11. 2014 - 17:29 |
RE: 28.11.2004 | davidhavel | 01. 12. 2014 - 10:21 |
RE: 28.11.2004 | inenaso (nena) | 03. 12. 2014 - 07:45 |
RE: 28.11.2004 | newold®blbne.cz | 05. 12. 2014 - 11:17 |
RE: 28.11.2004 | mi-lada | 17. 12. 2014 - 14:17 |