Srandičky, na to vás užije...

Jo, občas se naskytne situace, že jsem v naší rodině terčem nějakého proslovu, v žertu proneseném. Mně to však neurazí, člověk by si měl umět i sám ze sebe udělat  nějakou tu srandu, přece smích léčí, ne? Jaképak zesměšňování, já to tak neberu a zasměju se taky. Tak tedy - viděli jste někdy krásné zvířátko, zvědavě roztomilou surikatu ?

Tváří se důležitě a všechno kolem sebe bedlivě sleduje !

Tak co společného má se mnou ten postoj surikaty, no to bych ráda věděla!  No, jasně, zas jedna srandička od mého synka, na to ho tedy užije !

Byla jsem s "mladými" na nákupu, vzali mne autem.  Jasně, že jsem si vzala vlastní nákupní vozík, půjdu si za svým a pak se u auta sejdem.  Narvané parkoviště koupěchtivých, tak jako vždycky, ale mladí po nákupu většinou na mne před vchodem čekají. Tentokrát nepočkali, schválně pozorovali jestli je budu hledat.

"Mami, my jsme tě viděli ! Když jsi vyjela z obchodu, natáhla jsi krk a jako ta surikata jsi otáčela hlavu, napravo a  nalevo jsi po nás pátrala. Napravo, nalevo, nejmíň třikrát... Musela by ses vidět, fakt, že tak to ty surikaty taky dělají !"   Jo, jo, na srandičky mého synka užije, ale já mu to taky někdy vrátím, nezůstanu dlužna