Tak kam ?

Den za dnem běží, večerní soumrak přichází rychleji, léto se krátí, školní prázdniny budou brzo u konce.....

"Kluci, uděláme si malý výlet, co takhle na transbordér přes Nisu ?"

"Jo,jo, babí, tak jo !!"

Přejdeme po mostě přes řeku, chvíli se na něm zastavíme.  Voda korytem teče líně, teď nemá důvod pospíchat. Je čistá, ne jako dříve, to bývala zčernalá odpadními barvami z továren. Zelené ostrůvky vodní trávy jsou jako polštářky a drží se pod hladinou, kde se tam najednou vzaly ?

Cestou míjíme ohradu s prasátky, zastavíme a chvíli pozorujeme ten čilý shon. Jéé, to je ale početná rodinka, ani dětičky v ní nechybí !

A to už jsme v listnatém úpatí Ovčí hory, pod cestou sráz a mezi stromy sem tam zahlédneme železniční trať.A vlaky svištěly jednou do Hrádku a dále do Žitavy, podruhé zase zpátky k Liberci. Ty moderní soupravy, v těch se asi hezky jede !

Už tam budeme, cesta se stáčí pod prudkou strání, porostlou listnáči, místy ve skalnatém terénu.

A jsme u cíle, to je ten transbordér, důmyslná lávka přes vodu !

Svezli jsme se z jednoho břehu na druhý a zase zpátky. Klukům se to zalíbilo tak, že žadonili o samostatnou jízdu, tak když jsou siláci, tak proč ne ? Lávka se dá ovládat docela snadno. Stačí uchopit lano k tomu určené, ručkovat a už se jede  !

Já vím, že byste rádi, jen sami, jezdili sem a tam, ale jednou vám to musí stačit. Přišli další výletníci, chtějí se také svézt !

Cestou zpátky, už venku z lesa, nedaleko břehů poklidné Nisy, jako by někdo rozesel hromady fialkového kvítí. Hezké napohled, ale plevelná rostlina a místy se šíří  kolem jako lavina...

Kvítka jsou lákavá, ale v naší zahradě bych je mít opravdu nechtěla !

Je teplé odpoledne, jsme cestou zplavení a dědův machnínský bazén kluky na závěr výletu láká. No tak honem kluci, běžte se osvěžit ! Já se na vás budu jen dívat...