Za to nedělní brouzdání kolem průzračné horské říčky může jeden porouchaný traktor. Potřeboval opravit.
"Mirek pojede na Jizerku, nechceš jet s námi ? Než bude s opravou hotov, mohly bychom se spolu někde v okolí projít", řekla mi Jarča. No jasně, neváhám ani vteřinku, taková příležitost ! Na Bukovec se drápat nebudem, pro mne by to bylo obtížné, ale projdem se kolem vody, to jistě stihneme, aby Mirek nečekal.
Jdem pěšinkou podle říčky Jizerky a míjíme přítok Safírového potoka. A ten se tváří nenápadně, jako malá stružka....
A kdo ví, zda ještě nějaké tajemství skrývá.
Kolikrát jsme tudy již prošly, místa jsou nám známá, ale obě jsme zajedno - tady je krásně, tady se nám to neokouká ! Ale jedno nám do oka nepadlo, petice, nepetice, také jsme ji před časem podepsaly a nebyly jsme samy - stavět se tu prý bude !
Jaká stavba naruší ráz malebné osady Jizerky ? Nechci to raději vědět....
Sem patří takové chaloupky, a žádná "moderna" !
