...končím, tvá Máňa !

Ta slova jsem pronesla naštvaně, a myslím to docela vážně. Ani nevím, kde se v mém slovníku ta hláška vzala, ale občas ji používám ve chvíli, kdy už přeteče poslední kapka...

A v dnešním odpoledni se to zrovna stalo, poslední kapička a už to bylo ! 

Jo, tady jsem každý rok  mívala okurky nakladačky, za ta léta jich tady bylo, a toho starání od semínek až po úrodu, ó jéé ! Jedno okno, druhé, třetí čtvrté a páté, docela těžké na zdvíhání a přístup jen z jedné strany. Připravit sazenicím čisté "bydleníčko" už byl čas, a po sklizeném salátu se mi plevel v pařníku vysmíval - hi, hi, kdo s koho, to bude zas boj ! Tak motyčku a jednou rukou zdvihám ztěžklé okno, abych ho druhou rukou latí podepřela, a v momentě BUM  a  KŘACH !!  Rám se rozlomil v pantu, sklo se při pádu rozprsklo a vesele zařinčelo - tak, a máš to, finíto, je vymalováno !!

TAK ČERT VEM TY OKURKY,  KONČÍM , TVÁ MÁŇA....!!!

Dovětek: No, trochu jsem vychladla, a nebyla bych to já, kdybych to opravdu vzdala - okurčičko, neboj, nepůjdeš na políčko, /není tam kousek místa/, budeš se stěhovat , kam jinam než do pařníku, ale už budeš bez střechy nad hlavou. Ta proklatá, těžká okna zmizí, už je tam nechci vidět...!