Ve čtvrtek byl den jako malovaný a projít se po čase táhlým, malebným údolíčkem, zastavit se u novinského viaduktu, počkat až zvon oznámí celou a dá se do pohybu místní orloj, pokochat se hezkými chaloupkami, to mi udělalo radost. Nejen mně, ale i Šárce a mým vnukům se to líbilo, škoda jen, že jsme sem nemohli přijet a odjet vlakem, to by byl pro kluky ještě větší zážitek.
Novinský viadukt jsme si nenechali ujít, kluci měli přání se po něm kousek projít, protože je na trati na delší dobu výluka, odvážlivá Šárka jim přání ráda splnila.
Hej vy tři odvážlivci, pojďte už zpátky raději !
Babíí, to bylo žůžo !! Mělas jít taky, ty ses bála viď...? Radši jsi čekala na stráni !
Novina je malá osada spojená s "Kryštofákem", ani si nevšimneš žádné hranice a poklidnou silnicí dojdeš až k orloji, k známému místu obce. A těch chaloupek kolem, při cestě, na stráních, snad jedna hezčí než druhá.
Místní kostelík s farou a márnicí, hřbitůvkem obklopený, je zajímavá stavba.
Tak jdeme se nahoru podívat.
Jenom jsme nakoukli přes ozdobnou mříž, kostelík byl uzavřený, a uvnitř na všech prostých kresbách převládala bleděmodrá barva.
Nebudeme rušit všechny ty spící a sejdeme dolů, zpátky k orloji.
Nic naplat, čas uběhl a přijela poslední "šestnáctka" - tedy městský autobus co sem jezdí, a my už musíme domů. Tak možná zas někdy příště nashledanou !