Ježkovy oči....

To jsem si musela říci nahlas, když jsem se do toho pustila,  - ježkovy voči, je to vůbec možné ? Ty haldy fotek nacpaných v mém počítači, jak já ho za poslední tři roky nakrmila, vždyť chuděra sotvá dýchá.... A tak prohlížím a třídím, ukládám i mažu a slibuju mu, že už nebudu fotit co cestou potkám, že nebudu fotit kde co vidím...ježkovy voči, já se znám, slib asi nesplním, co jen s tím udělám ?  A  tak kladu si otázku,  až tady jednou nebudu a haldu těch obrázků po sobě zanechám, budou někoho zajímat ? Kdoví, kdoví.....

Pro mne ty obrázky cenu mají, kouknu a vidím, kde jsem v té chvíli chodila....