Fotím, fotíš, fotíme - skvělý článek jednoho neméně skvělého blogu a šikovného kutila.....Chcete se přesvědčit ? Tak navštivte dokapsy. blogspot. cz a uvidíte sami.
A jak snadné je dneska fotit, to nikomu náročné nepřipadá a ani moc práce to nedá, stačí mít foťáček digitál. Stačí jen malý, obyčejný, takový akorát do kapsy. Pak už jen objekt na zvěčnění a cvak, cvak...a hotovo ! Jak je to snadné, žádné čekání jak záběr dopadne, koukneš a hned vidíš. Líbí, či nelíbí? Žádný problém, hned můžeš vymazat. Co víc by chtěl, fotograf amatér ? Ale i dříve bývali amatéři, přesto mnohem víc kolem uměli, když jejich vlastní snahou vyšly na světlo zdařilé obrázky černobílé. No, mělo to určitý náboj napětí, zda se ty fotky povedou, já tohle kdysi zažila. Při tom jsem bývala jen k ruce asistent, i to mě bavilo. Na druhou stranu, úkol jsem měla přece jen důležitý - vývojka, opláchnout v lázni, ustalovač a to poslední, v čisté vodě "koupání" ! Jen co se začal rýsovat obrys každého snímku, pečlivě ponořeného ve vývojce, tenhle okamžik měla jsem ráda, jé, to mě tak bavilo ! Jenže už doma obrázky neděláme, tomu už odzvonilo, už nejsem žádný asistent. ....
Už doma nemáme potřebné nádobíčko, jednou to všechno navždy zmizelo. Jenom hromada těch fotek černobílých, nám jako důkaz zůstala.
Ale něco, něco tu ještě mám. Papíry, které bůhvíproč jsem si schovala.
Možná jen památka, možná jen nostalgie, bůhvíproč je v černém obalu uvnitř těch krabiček, ještě dál schovávám.
Platnost jim vypršela v roce 1990, jak jsem si přečetla na zadní straně a i když jsou k ničemu, schovám je dál, bůhvíproč ...třeba k jinému účelu mi jednou dobré budou, to jsem celá já....