Když se chce, tak to jde.....

Ten včerejší splín, taková nicotnost ! Však mi Jarča připoměla - "nefňukej, vzpomeň si na ty postižené co jsi tuhle viděla...."  A já si vzpoměla a už jsem si dál nechtěla foukat ta svá bebíčka,  ráno jsem je "hodila do kanálu" a studený déšť je hned spláchnul....... A ráno bylo opravdu moudřejší večera, to když se během dne mezi šedými mraky objevilo občas i kousek modré. A nahoře, na kopcích se zabělal lehký sněhový poprašek, neklamný náznak, že ten Martin na bílém koni už nejspíš brzo  přicválá....A když jsem dnes, kolem čtvrté odpoledne, čistila okno do zahrady všimla jsem si, jak se velké stádo bílých beránků tam nahoře poklidně pase. Rychle, rychle než se rozutečou, hned jsem si je chytila....!