Jakpak je dnes u nás doma ?

Letní dny pomalu končí, dávají nám sbohem, babí léto najednou vystřídal déšť, a že ta šedivá deka nad námi je pořádně nacucaná, tak ji nahoře někdo pečlivě ždímá a ždímá....

Prý prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří....No, snad tu konečně porostou houby, už se mi k uším doneslo, že v některých krajích mají houbaři košíky vrchovaté, prý už rostou i v Jizerkách....

Dvě zásadní události v jediný den - Matěj šel poprvé do školy a já už můžu odkládat častěji hole, no, oba jsme se na tu svoji důležitou chvíli těšili. Jasně že každý po svém......Hola, hola, jak  jiné děti, tak i Matěje, škola každý den volá ! Tak nějaký čas budu ho ke škole doprovázet, co kdyby cestou zabloudil....?

Ne, vážně,  já to budu mít jako terapii, těším se, že bez holí konečně !  Včera řekla mi doktorka při kontrole - berte si na cesty alespoň "trekovky"....

Okolo cesty, v naší ulici,  je na švestkových pláňatech  "špendlíků", radost pohledět nahoru do větví !  Můžou se osvěžit kolemjdoucí, a co se jich válí po zemi.....A ty nejhezčí smějí se na vás z výšky kam lidská ruka nedosáhne - jen se na nás koukněte ! Že byste si taky dali...?