Mamince.

Tiše tu na na Tebe vzpomínám, maminko moje milá....Jak jsme  každý rok, ke konci srpna, všichni za Tebou přicházeli s kytičkou v ruce a dárečkem,  a  vše nejlepší do dalších let Ti  od srdce přáli.... Jako by to bylo nedávno, živě mám před očima, jak na plácku u potoka kolem Tebe početná rodinka družně sedí, jak vnoučata vesele dovádějí, jak je nám s Tebou hezky.... Něco dobrého ke kávě, přípitek na zdraví a mňamka, většinou z kotlíku na ohýnku, na tuhle sešlost jsme se všichni pokaždé těšili. Vnoučata Mirek, Honzík, Fanda, Katka, Bohunka, Vláďa, Ríša a Jaromír, viď mami, to bývalo vždycky živo !

I dneska jsem za Tebou maminko přišla, ale květinu už jen na rov Tvůj položila, už Tě na tvář nepolíbím a hlavu tvou bílou už nikdy nepohladím...

Už je to řádka let co jenom vzpomínáme, dnes by Ti bylo devadesát