A jedeme dál.....

Venku je pořád příjemně letně, horka už opadla, jedeme dál...Vím, každý to prožívá podle svého, někdo jen tak lážo plážo odpočívá, někdo dohání co zameškal, jiný už nemá ani tu dovolenou a chtě, nechtě, zas jde do práce.....

I já bych mohla to lážo -  plážo, prostě si odpočívat, jenže zmeškáno je toho dost, proto jsem vtrhla po ránu do zahrádky a začla tam řádit šíleně. Mezi keři plevel, mnohdy už vykvetlý, spousta maličkých jasanů z náletu,hole jsem kdesi odhodila, a s nůžkami v ruce zarputile řádila, snad jako ten Edvard střihoruký.....A tak před plotem ještě teď leží pár hromádek zeleného, to se přece nedělá ! Takový binec, všimnou si kolemjdoucí, to se přece nedělá ! No jo, kolečko samo pro odpad nedojede, musím počkat, až mi ho Matěj doveze a kolečka do vrchu naplněná zas někdo schopnější odveze. ....Pořád se tady dokola opakuju, že až mě bude dovoleno obě hole zahodit, jéje, já to snad sklenkou vína s radostí oslavím, jéje, snad už nebudu pomoc potřebovat, jéje...

A i v té  mojí dřevité džungli pořád něco kvete, teď mají navrch hortenzie, ty vydrží v květu dlouho. A i odkvetlé parádu nadělají, třeba z té kulaté bílé - jsou pěkné v suché květinové vazbě. Mám několik keříků, co vyrostly z pouhého "řízku". Žádnou z nich kupovanou, dokonce jednu z nich darovanou, od Irenky. Nejdřív jsem je dala do květníků, ale na zimu musela přenášet. Tomu odzvonilo, všechny už jsou nastálo v zemi. Ale nejvíc vzrůstná je ta kulovitá bílá, barvu nemění, jako ty druhé. A tu mám nejradši, ta se nepřetvařuje jak se jí zachce.No a ta od Irenky, na tu se těším až povyroste, ta má květ tvarově jiný, musím ji najít trvalé místo, umím si představit, jak bude nádherná !

Takto jsem s nimi začínala, než jsem je vsadila do země.

A už jsou na stálém místě.

Moje oblíbená...

A to je ta Irča, vím, že časem bude také nádherná.

A záplevák dorostl ohromné výšky, už je pomalu dvoumetrový, a to ho, prosím, ničím nehnojím, no jo, chce mi dělat radost, mračit se nebudu, já ji z kytiček vždycky  mám...