Zůstávám v klidu....

Co se to děje, že zůstávám v klidu, nic mě nepohání a snad jde mimo mne  každý rok očekávané zjištění -  rostou, nerostou...? Že bych od svých  houbařských radostí už upustila? No, nejsem si docela jistá se svou současnou netečností a hodí se mi do krámu, že o nálezu hub ke mně letos ještě nepronikla žádná zpráva, že jsem kolem nás ani jednou nezahlédla jít z kopců uondaného houbaře s plným košíkem , no aby nějaký vůbec kolem letos šel, když byla taková vedra a sucha, že houby nejspíš nikde nerostou. Jo, ještě tak na podzim je trochu naděje, ale zůstávám v klidu, až se sama sobě divím. Nic mě nepohání, žádné natěšení, co se to se mnou děje ? Co by, pořád mám důvod na co to svést - a sakra, holka, už jsi se smířila, že tak jako dřív, už asi nebude.... A tak s trochou nostalgie prohlížím tyhle obrázky a  připomínám si, kde jsme s dědoušem po kopcích lezli, oba jako dva posedlí, jako dva maniaci a jak nám radost dělaly ty houbařské nálezy. Jo, to byla jedna strana - líc, a ta druhá - rub ? Líc jsme sdíleli společně, rub potom doma já, jistě mi rozumíte...co práce a času dalo čištění, krájení, sušení a, a tak dál...A takové houbové řízečky, byly lepší jak smaženice, a růžovky v octě ? No, to vám je dobrota, jo,jo...Někdo si řekne - fuj, nějaké muchomůrky přece sbírat nebudu !  Ale kdo je zná bezpečně, za pravdu mi dá, že jsou velice chutné, však se jim krajově říká - masáci.  No nic, nebudu posuzovat, která je nejlepší z nich, každý správný houbař si zvolí tu svou....

Trochu jsem se ve svých fotkách prohrabala, no tedy, za ty poslední roky co jsem si houbičky sem tam nafotila, no, koukám, že jich je pořádná hromada !

I Matěj houbám  "propadnul" už od malička, do lesa taky rád....

fakt žádné prašivky tady nahoře, moc chutné růžovky, ...kloboučky oloupat, to je jasné, a potom dle chuti upravit, mňam....

Možná jsem se tak nějak chlubila, ale tak to neberte, fakt mě přepadla houbařská nostalgie, ale zatím, zatím zůstávám pořád jako ta ˇŠípková Růženka ", klidná....