Já vím, omílat dokola jak je krásné všechno co kvete, někoho nebaví a tak kroutí hlavou - no co, vždyť je to každý rok stejné, něco vykvete, odkvete a jede se dál....Jenže pro mne je to tak velké potěšení, tak co s tím nadělám ? Včera jsem kolem domu provedla inspekci, a ejhle ! Něco jsem objevila. Prvních pár - tedy přesně sedm hrozínků poupat na štědřenci, a to jsem měla radost ! Není to štědřenec ledajaký, je to štědřenec Matěje. Malou sazeničku, ze semínka, jsem na to místo do země vsadila přesně v den kdy se vnouček narodil, proto je stromeček Matějův. A Matěj jde poprvé do školy a štědřenec poprvé vykvete, to je náhodička, možná i znamení, že se té dvojici bude jen dařit ! A teď už jen pár obrázků ze včerejška, jen tak k pokoukání....
První azalka rozkvetla naplno.
Tady je bílý tavolník.
A tady postupně ukazuje své kvítky zákula.
A u jezírka rozkvetl i polštářek plamenku.
A malý pěnišník co jsem si koupila jednou na tržnici, dobře si pamatuju, jak to bylo. Bylo půl dubna, krásné ráno, tržnice vřela už naplno. Sháněla jsem sazeničky celeru. Stánek od stánku jsem prošla a nemohla si povšimnout jedné babči trhovkyně, co měla mraky kytiček. A trůnil tam květináč, s červeným květem, znáte to nutkání ? ....já jo. Prošla jsem kolem jednou, ne nebudeš utrácet, mě jeden vnitřní hlas přesvědčoval, hele, jak ten květ barevně svítí, jen si ho kup, našeptával druhý. Prošla jsem kolem podruhé a vrátila se - no, a tady ho vidíte, jak mi tu kvete dnes.
A nakonec ještě tyto dva rhododendrony, to si také vybavuju, bude to pomalu čtyřicet let. Jeden známý v Hanychově dělal nový plot. "Mám tam jeden keř, co mi tam překáží, nechceš ho ? Jinak ho vyhodím..." Tenkrát jsem vzala káru a do toho Hanychova s ní jela a přivezla si ho na dvě části rozpůlený. No a dnes ? Na dvou místech u domu rok co rok bohatě kvete, tak řekněte, není to pro oči potěšení ?
