Adil | Po včerejšku...

Dnes ráno, před pátou, mne vzbudila ta moje noha, celá zdřevěnělá a zvenčí se ozýval už naplno, radostný ptačí koncert.  Hned mi bylo líp.  Dál spát už nebudu, poslouchám směsici trylků těch malých opeřenců, po chvíli jako když utne, ticho ! Tak mi dozpívali a odletěli nejspíš někam do jiných stromů, na další štaci, aby i jiného spáče do hezkého dne vzbudili.... Jéje, být tak volná, jako ten ptáček zpěváček !

Vrátím se ještě ke včerejšku. Byl to pro mne hezký den. Nejen že sluníčko hřálo,ale postupně přišlo pár milých lidiček, což mě potěšilo. Nejdříve Jarča s Mirkem, jen tak, na kontrolu, jestli se s cvičením neflákám

, později Kristýnka z Machnína, moje milá švagrová a nakonec návštěva pro mne vzácná, jestlipak uhodnete? Ne? Irka s Renčou, tak vám to tedy prozradím...A tyhle krásné tulipánky mi Renátka přinesla, a čas běžel jako ta voda a já si přála, zastavit ho, to nešlo, škoda....A tak vám děvčata děkuju, že jste za mnou přišly, příště se polepším, slibuju ! Věřím, že to "příště" určitě u mne zas nějaké bude, že posedíme pod altánem, buřtíka si opečeme, že se zase společně uvidíme. Irka to má jenom kousek, a Renča má zas rychlá kola....

A ještě v neděli tu jedna návštěva byla, asi už naposledy. Ale byla jí křídla přistřižena, tak ještě poslední důkaz té návštěvy je tady.

Já ho nezajímala, mně ukázal jen záda, jen před svojí družkou se nakrucoval na střeše naší kůlny, viditelně na něj lezly jarní touhy, tak ahoj ty páve ze sousedství, už nemáš rozlet moc dlouhý

 Majitelka mu křidélka přistříhla, prý se na ni za to teď zlobí.....