Už jsem se zmínila o malé černé kočičce, takové tulačce, kde se vzala tu se vzala...Ze soucitu jsem ji před zimou začala krmit, dědouš/tedy můj muž/ mi říkal-" to jsem zvědavý, až ti přitáhne koťata, co s tím pak uděláš..." Co by, odnesu je do útulku, který tu nedaleko je. Sami jsme si před lety z útulku vzali kocourka a postarali se, aby nečinil starosti jiným, už tak těch chlupáčků je všude dost. A tak se stalo, že si kočička zvykla a poblíž domu se usadila. Ke konci května, už nebyla sama a na seníku v kůlně si májová koťátka důkladně ukryla. Myslela jsem si, tak možná dvě, vždyť byla tak malá...Nerušili jsme ji a vyčkali. Nejdřív se objevilo jedno, druhý den dvě,a dnes už mám jasno, je jich tam pět !! Čtyři černé a jedno mourovaté, to je ale nadělení...Kočičí mámu jsme už dva dny neviděli a mě straší obava, že je v útulku nebudou chtít, tak mi držte palce, a nebo- nechcete některé? Včera večer jsem sáhla pod sedící kvočnu a nahmátnu něco hebounce chlupatého. Nevěřím zraku, ono tam bylo, pod kvočnou v koutečku ,schoulené koťátko. Jak se tam dostalo, odpověď neznám. Myslím si, že spadlo seshora, ze seníku a místo do pelíšku ke kočičí mámě se do tepla pod tu kvočnu schovalo. A kvočna ? Té to vůbec nevadilo. To se ale dějí věci....
to bylo to první, které jsme viděli
vylezla jsem na seník a něco jim donesla,
aspoň rohlíky s mlékem, ale vyfotit všech pět, nebylo možné,
chybí jim máma, někam se ztratila
kdybych si je mohla nechat, ale ono to nejde, tak do dobrých rukou se doufám dostanou,
tak hoďně štěstí kočičáci !!!!