Pořád mě přitahuje....

 Jistě má každý ve svém okolí nějaké to místo, které má rád a které jeho pohledy přitahuje a nikdy ho neomrzí. Ať je to řeka či říčka s tichou zátočinou, rybník či rybníček nebo malá tůňka, tajemný les s mýtinami či malý hájek bělostných bříz, nebo vzrostlý a rozložitý strom někde o samotě, louka plná květů a motýlů či stráň s trnčím a voňavou mateřídouškou, skaliska, průrvy, hřebeny hor, každý si  v přírodě něco najde, jenom slepý by tu krásu neviděl....

Několik míst v svém srdci mám i tu naši dominantu nad městem, tu vidím kdy se mi zachce, přesto mé oči pokaždé přitahuje,tak jako včerejší den.

To bylo včera, Ještěd se pyšnil nad krajem a tak jako jindy jsem mu svůj pozdrav zezdola poslala. A dnes? Dnes je schovaný za šedivou oponou a já si počkám, až vítr ji rozhrne a slunko se usměje, pak pošlu mu nahoru můj pozdrav další.....