Včerejší dopoledne jsem strávila ve městě, nijak jsem nespěchala a i když jsem na chodníku koukala víc pod nohy než kolem, přece jen mému pohledu ledacos neušlo. Měla jsem cestu do nemocnice do pátého patra a tak jsem čekala na výtah. Těch tam je několik, všechny jezdily sem a tam, dolů i nahoru až do toho posledního, osmého. Kolem plno dalších čekajících, mezi tím sem tam pacient na vozíku, pacient s celou pojízdnou postelí, personál, no pořádný mumraj. Skoro mi to připomělo jakýsi zahraniční seriál o nemocnici, který šel v televizi, sice jsem ho vůbec nesledovala, ale jednou jsem kousek viděla, a tam všichni tak spěchali,bylo to mnohem hektičtější až se mi zdálo i nadsazené, no, nevím nakolik to mohlo být blízké skutečnosti. Jo, taková naše Nemocnice na kraji města, tak to byla jiná podívaná. Když jsem tak mezi civilisty zahlédla bělovlasého dědu v té nemocniční posteli, kamsi ho převáželi, bylo mi ho líto. Jak se asi cítil pod letmými pohledy těch druhých ? Nebo jak se cítil ten pán v pruhovaném nemocničním plášti,sedící na vozíku s odhaleným pahýlem nohy, co mu šlo hlavou když všichni ostatní měli nohy obě ?Když jsem se vracela ulicí dolů , najednou ke mně přistoupí nějaká žena, pravda, byla upravená, to jsem si všimla. "Paní, tady máte, vemte si to, je to zadarmo !" Asi jsem se jí zdála snadnou a důvěřivou kořistí, kdo ví, nebo že jsem se jak babka loudala. "Já nic nechci " - "ale jen si to vezměte, je to zadarmo" a ještě mi pod nos strká další krabičku. "Vemte si to, je to dobrý parfém, dám vám oba, jen mi dejte něco na "vlagínu" abych mohla jet do Prahy. No, neuspěla, to víš, to zrovna, jistě nějaká "čórka" nebo podfuk, nebo záměr, že vytáhnu peněženku a ta mi v mžiku zmizí ! A tak jsem přemýšlela, že ta vlagína bude asi vlak, nebo snad nechtěla přispět na něco jiného
Je leden a juka se tváří jako by nic, jako by jí zima nebyla.
Zrovna tak keřík tymiánu, ještě nepomrzl a ještě se zelená.
A jenom svída zůstala nahá, když na podzim shodila svůj žlutavý šat.
Jo, to bylo ještě včera, dnes kopce jsou zamžené a hlásí se sníh. Zimu nemám ráda, když už, tak s bělostným sněhem a s modrou nad hlavou,žádnou mokrou a špinavou břečku, no asi bych toho od zimy chtěla moc....