Včera navečer, mohlo být kolem páté, se mi naskytla úžasná podívaná ! Za jedním kopcem se objevila záře, ta pomalu sílila a najednou hup - vyloupla se hořící meruna, velká a kulatá, jako to slunce někdy zrána...Ejhle, měsíc ! Žádný srpeček, prostě úplněk a dal si záležet, aby ne, vždyť je v úplňku v tomto roce naposled.
A já zrovna neměla po ruce foťáček, jaká škoda ! Možná bych nějaký záběr "ulovila", možná....Ale pak později, o hodinku déle, když měsíc vystoupal na oblohu, nedalo mi, a doma jsem "lovila" přes stromy na zahradě. Pak snesla se tma a krajinu zahalila, a po celou noc tam nahoře, měsíček sám kraloval...Po něm pak přišlo nové ráno a hlásilo, že zas bude další hezký zimní den. Jen malou chybičku přece jen má, že krajina není zasněžená, čistou bílou, mně by jí stačilo jen maličko, prostě tak akorát...
Tak díky tam nahoru, za každé takové ráno, slibující hezký den, na zemi lidem všem.....