Když se řekne rubín, kdekomu se většinou vybaví červený kamínek, drahokam v nějakém šperku. U mne žádný takový drahokam nenajdete, zato jedna naše jabloň, ta je Rubíny celičká posázená....
Stojí tam na zahradě, jak na hanbě -v koutě, větve se kloní tíhou a na ta jablíčka, co jsou až nahoře, co jsou jak malovaná, na ta ze země nedosáhneš....Jen pár kroků, vedle u sousedů, tyčí se vzrostlé smrky. Tam rády sedávají straky, na samé špici stromu, snad aby měly dokonalý přehled. Často jsou hlasité, jak hádavé babky na pavlači, když se tam slétnou, rámusu nadělají.... Také se říká, krade jako straka, no, něco pravdy na tom je, kradou,kradou, ta nejlepší jablíčka, potvory jedny ! Když ze smrku slétnou o kousek níž, stačí jen křídly dvakrát, třikrát mávnout, a hned na jabloni, můžou vesele a beztrestně hodovat, prostě kdy se jim zachce !
No, a když už to jablko nevydrží, šup a spadne dolů. Co já už jich sebrala takhle naklovaných, a co jich na stromě při česání včera našla !
Na žebřík nemůžu, noha mi nedovolí, tak jsem alespoň ze země jednu plnou bedýnku natrhala a že dneska sluníčko vesele svítí, vezmu česáček na tyči a jdu na to znova. No a tam nahoře, co straky nestihly, tak synek otrhat musí.....přece ta nejhezčí těm strakám nenechám...
No a na závěr - hezký den všem, tak si ho užijte podle svého....