Adil | To se mi zas něco povedlo !

Tedy, dnes jsem si přímo nadávala, jaká to jsem trubka, přitom jsem usoudila, že se často vrhám do zbytečné práce. No, řekněte, mám snad zapotřebí vyrábět domácí víno?  Ani to pořádně neumím, nemám zkušenost a žádný vinařský patent. Měla bych raději více odpočívat, to by mi bodlo ! Ale ne, já mám svou hlavu a stará škola mi pořád našeptává - nenech  to ovoce ladem, snaž se je zužitkovat. Už jsem tu psala o spoustě jablíček, která nám ze stromů opadala, tak abych neměla dlouhou chvíli

, krom jiného mě napadlo, zkusím z nich udělat jablečné víno.  K tomu mě přivedla vzpomínka na dávné časy, jak jednou jsme s maminkou, nevím už k jaké příležitosti, popily ovocného vína. Ještě si lahev vybavuju, na vinetě stálo: Ještědské, sladké jablečné víno, litr 8 Kčs. Fakt to tak bylo, a pak je fakt, že nám chutnalo, ale druhý den mě bolela hlava, ač na bolesti hlavy běžně netrpím. No, tak zkusím udělat jablečné také, třeba se mi povede. Podle návodu na kvasinkách jsem provedla vše jak se mělo. Dnes jsem ho stáčela a vzpoměla si, že mám v lednici skoro plnou petku moštu, který jsme už nevypili. Tak ho tam přidám, napadlo mě, stejně budu po čase stáčet znova. Prostě, ničeho ani kapka nazmar ! Jenže, já trubka, nevím co jsem v tu chvíli měla v hlavě, s petkou jsem nejspíš lehce zatřepala, než jsem ji otevřela, a už to bylo. Takový gejzír, po dřezu, po lince i na okno něco stříklo, o podlaze ani nemluvím. A v petce zůstalo fakt jenom na dně, to se mi zas něco povedlo! Jo a na závěr, když jsem tu spoušť uklidila, říkám si, ještě že nemusím vymalovat, mohlo to dopadnout hůř.  Až později, koukám na stropě, za lustrem, se mi dva fleky od moštu vysmívají - ty nešiko, to koukáš, to se ti povedlo !

Jo,abych v tom nebyla sama prásknu také něco na dědouše, je to podobná příhoda. Hodně let už je to zpátky, byl letní víkend a už tenkrát jsem se hrabávala v záhonech. Zrovna jsem byla v mrkvi, to si pamatuju, a muž cosi kutil v dílně. Ticho pročísl takový křik, až jsem se lekla, že se mu něco stalo ! Zahodím motyčku, kterou jsem měla v ruce a bežím za ním do dílny co se tam děje. Tenkrát nadával on a já se pod fousy smála, ale jako hodná ženuška jsem ho v tom nenechala. Nechala jsem záhon mrkve být a dobrovolně nastoupila jako úklidová četa. Tak ať dál nenapínám -  muž chtěl tenkrát cosi natírat barvou, upnul si do vrtačky ve stojanu takovou kovovou metlu na rozmíchání barvy, když vrtačku zapnul, plechovku jaksi neudržel a už to jelo!  Barva na ponku, na nářadí, v otevřených zásuvkách, na podlaze, barva byla úplně všude, jenom ne v plechovce.  Tak ta explose moštu proti té barvě, to bylo paseky přece jen  maličko !