Od hejnického chrámu jsme se vydali ještě do nedaleké Libverdy, sobotní počasí přálo jak nám dole, v podhůří Jizerských hor, tak i malé skupině kolařů, s Jarčou v čele. Také bych ráda byla s nimi, a na kole i po svých si užívala krásy těch našich malebných hor, jen kdyby to šlo, tak jako oni, i na samý vrchol Jizery bych se vydrápala ! Ale musím být skromná a tak děkuji i za to, na co teď stačím....
Královnou jizerskohorských "hojivých pramenů" byly a stále jsou Lázně Libverda. Tato obec je v historii uváděna již v roce 1381 a tehdy se jí říkalo Líbezný ostrov. Roku 1601 píše slezský "lékař a fyzikus" Schweneckfeld, že voda libverdská je lahodná a znamenitého účinku. Železitou kyselku si na své válečné výpravy nechal posílat i pozdější majitel panství, Albrecht z Valdštejna. Až později, v roce 1760, noví majitelé panství , Clam - Gallasové, postavili první lázeňský dům. Tehdy byl v Praze obchod, kde se libverdská voda prodávala v lahvích s pečetí a na jejich hrdlech bylo písmeno L. Postupně bylo odkryto více pramenů a nastala zlatá doba lázní libverdských. Za zmínku stojí i tehdejší návštěvy slavných. V roce 1814 tam pobýval hudební skladatel Carl Maria Weber, v roce 1843 se tam léčil český buditel Josef Jungman a pravděpodobně snad nejbohatším hostem v roce 1807 byla ruská princezna a velkokněžna Anna Fedorovna, manželka bratra ruského cara.
A tak žijí dodnes ty staré lázně - Líbezný ostrov u Božích vod. Jsou v pěkném prostředí a léčebným pramenům pomáhá okolní klid. A tak snad lidé, kteří si tu léčí nervové choroby, vyčerpanost, ale i nemoci kloubů, svalů a hlavně srdce a cév, odjíždějí spokojeni, jak si to přáli ti, kteří před staletími lázně zakládali "ku všeobecnému užitku".....
I my jsme všem kolemjdoucím přístupný pramen ochutnali, a věřte mi, voda byla lahodná......
Prošli jsme kolonádou i částí rozlehlého parku plného laviček k odpočinku, a všude byl skutečný klid.
A zmrzlinu jsme tam ochutnali, Máťo, viď, že byla výtečná! Tak dobaštit a pořádně utřít pusu, čeká nás Obří sud.
Tenhle sud vévodí na kopečku, jenom skok od Libverdy, byl zde vystavěn v roce 1931, kolik tu prošlo už návštěvníků? Lázeňských hostů i turistů. A co ta autíčka ? Zrovna tam přijela, jakási "spanilá jízda",jedno za druhým, nablýskané, hrdý majitel za volantem, jedno hezčí než druhé....Měli tu prostě nadšenci sraz.
Auta se líbila Matějovi a já zas očima hladila okolní krajinu....
Pak přišel večer a sluníčko zapadalo, u Jarči za humna, tak jsem si ten obraz zvěčnila.
Chvíli jsem postála, pak zavřela bránu, za slunkem, celým dnem i pěkným výletem.......