...spali, a spali.....

Koupila jsem si šest mladých slepiček, ne proto, že bych si kvůli zdraženým vejcím zakládala slepičí chov, slepice držíme už léta a čas od času se musí omladit. Ještě nějakou dobu potrvá, než snesou své první vejce, a tak je teď trochu víc hýčkám to aby se jim u nás líbilo. Teď mám na starost vnuka Matěje, trochu marodí a nemůže ven a teď zrovna na Broučcích ulítává...Přinese cédečko - "babíí, prosím tě, pusť mi broučky",  povídám - "vždyť jsi se díval včera, nechceš něco jiného?"  "Ne, ne, babčo, když mě se ti broučínkové strašně moc líbí..."

A kdopak by neznal Karafiátovy Broučky, v knižní podobě a s ilustrací docela bohatou?  A takový animovaný seriál na cédečku, to je pro ty menší, co ještě číst neumějí,doslova pohádka ! Dětská dušička je plná fantazie a s očima navrch hlavy, všechny příhody broučkovic rodiny z chaloupky pod jalovcem, prožívají.

Brouček, maminka, tatínek, Beruška, Janinka, kmotříček, Verunka, Zlatohlávek a já nevím kdo všechno ještě, vstupují na scénu, a Máťa nedutá a jenom se dívá....

"Matěji, pěkně se dívej, já se jdu podívat na zahradu, dám krmení slepičkám , počkej, za chvíli příjdu..."

Když jsem se vrátila,, už od dveří slyším z obrazovky tiše pronášená slova - spali, a spali a spali.....nakouknu do pokoje a tohle tu vidím....

Možná se Máťovi v ten moment zdálo, že je ten broučínek , takový Svatojánek, že se vrátil znavený z  noční šichty, kde celou noc svítil tou svojí lucerničkou, všem dobrým lidem, aby na cestu viděli...

A při tom mu lucernička z rukou vypadla a zazvonil zvonec a pohádky byl konec...