Tyto chvíle mám ráda, jsou jenom moje a tak si je patřičně vychutnávám. Přes den mám veselo, až když se den ke konci nachyluje, najdu si čas jen pro sebe a sklouznu pak často k rozjímání.... O hlídání Matěje jsem už tu psala, trochu té starosti ale života zpestření. Už je zas ve školce, abych však nevyšla ze cviku, pro změnu hlídám zas Kryštůfka. Ale jo, zvládám to, jenom to jídlo, kdyby se zlepšilo. Nutit ho nechci, hledám různé finty, abych do něj trochu víc dostala. Musím říci, že jako Máťa
Ale to jenom když sedí a dívá se sám, když přijde Matěj, začnou hned lumpačit, jak kdyby od Máji dostali žihadlo.......
A vůbec, pohádky, ty má rád, a hlavně před spaním po obědě. Tak babička vypráví o Karkulce, o perníkové chaloupce, o kůzlátkách, o Smolíčkovi, a aby to bylo pestřejší, trochu si vymýšlí a scénář si upravuje.
A i s tím si při hraní poradit umí, je to takové jeho krámoviště....
A takový bublifuk ! To je něco, bublinky chytá pohotově...
Jejda, jak tak koukám, celé mé noční rozjímání patří jen Kryštůfkovi a já si chtěla vlastně jen číst. Ne, ne, teď půjdu už spát, nechám si na zítra Morgianu !