Noční příběh.

Únava.  Lehnout si a spát, spánkem co posiluje motor našeho života, spánkem klidným a pozitivním... Když se jedné tetce ztěžklá víčka už v pozdní noci únavou zavřela, její mozek se začal propadat do snu nemožných rozměrů. Jak si to vysvětlit, když tak podobnou příhodu ve skutečnosti nikdy neprožila? Jak si vyložit ten obludný barvitý sen, kde jí šlo pomalu o život?   Tenká hráz z polorozpadlých cihel, tak tak aby nespadla, a zoufalá tetka na ní nahoře balancuje, volá o pomoc, ze všech sil volá, nikdo ji neslyší....Marné je SOS, marné... A dole pod hrází taková tůňka a bahno v ní klokotá...pomóóóc, pomóóc, ze všech sil volá ta nešťastnice...

Lhostejné ticho, pak náhlé probuzení, i když tělo jak svázané, přece jen záchrana přišla ! Byl to jen sen, ošklivý sen.... Teď přemýšlí tetka, kdo za něj může, už ji to napadlo - možná, že Morgiana !  Tetko, asi nemělas před spaním tu knížku číst....

Nebude snem, co dnešní noc přinese, až se čas přiblíží ke půlnoci. Tak hodně štěstíčka v novém roce !!!