Šup sem, šup tam, pokračuje...

Pár dní jsem nic nenapsala, ale na článečky mých oblíbených jsem se přece jen jak to šlo podívala. Kdopak mi chybí ? Tak třeba Irenka a její slova - na duši pohlazení...nebo tetaMilredová s napínavým čtením, ó jé, jak já si na vás všechny zvykla ! Tak jsem se přiznala, jo, přiznala, že vás jako své beru, nevadí to? Možná mám dost času na přemýšlení o všemožném na tom našem světě, o lidech, o vztazích mezi nimi, o tom proč je něco tak a nejinak, proč je na váhách dobro i zlo, a která že strana převažuje ....? Už přestanu mudrovat, má mladší sestřička hned by mi řekla:  "No nediv se, proč máš sny plničké podivných zmatků, protože v myšlenkách bůhvíkde lítáš..."

 Tento týden jsem maličko vybočila a vystoupila z rozjetého vlaku. Dneska bych měla zas venku práci dodělávat, a mě se vám nechce, vůbec nechce !  Co já vím, asi Lenora přišla mi na návštěvu. Ale jedny milé jsem tady po roce měla, vnučku a pravnučku, tak jsem se s děvčaty potěšila. Včera mi odjely, zůstanou vzpomínky na malou Adélku, na dětskou dušičku roztomilou...Až zase po roce dočkám se shledání, snad se ho dočkám...Venku je slunečno ale už citelné ochlazení a na střechách po ránu jinovatka. Zima je za humny, kdopak se těší ? Já nééé, já néééé..... Jo, slibovala jsem malé putování s obrázky, musím ten článek odložit, protože fotky co jsem si k němu připravila se zablokovaly a nejdou přiložit. Tak zas někdy příště, uvidím.... A nějaký lék proti té Lenoře někdo z vás nezná? Já vím, práce, práce, jenom ta práce Lenoru z těla vyžene... Tak jo, mějte se hezky, přímo krásně, prostě mějte se fajnově......