Jeden z nich...

Ten velký problém co vyvstal v některých místech na severu, tedy bílí a proti nim "otové", nutí běžného slušného občana k zamyšlení. Proč se to děje a jak se s tím vypořádat, proč ti, co se vychovat nedají, jsou jaksi u Romů v převaze. Že by geny, co se táhnou z jednoho pokolení na druhé a pak dál a dál? Nechci nic rozebírat, kdo oči a uši má, tak na to -proč?  si jistě odpověď najde...

Pamatuju na jednoho snědého chlapíka, taková houžvička to byla, čas od času oblékl bílou košili a k tomu tmavý oblek a vydal se do města. Navštívit sociálku, tu a zas jinde, o nějaký ten příspěvek žádat. Vždycky si vymyslel nějaký důvod, co kdyby nějaká korunka kápla? Jednou chtěl žádat o přídavek na dítě ke svému důchodu, jenže najevo vyšlo, že žádné nemá, vždyť na zádech dost křížků dávno už měl. Při tom šetření kolegyně s úsměvem povídá:  "Ale pane, kde byste to děťátko vzal?" A chlapík jí odvětil pobaveně:  "Ty se moc nesměj, já bych ti ukázal, až by ti bublinky z nosu lítaly..."  No, jistě vás napadne, copak tím myslel... Když nekáplo nic, nekřičel a v klidu se odporoučel. Už neběhá po světě a všechno je promlčeno, kdo ví, jak by se dneska zachoval....