jarmila: Liduško, popisem cesty s parním vláčkem jsi mi připomněla moje cesty k babičce, ale obráceným směrem. Z Prahy přes Mladou Boleslav, Turnov, Železný Brod, Tanvald a Smržovku do Josefova Dolu. Také jsem hltala očima z okénka názvy stanic (nejvíc se mi líbila Kropáčova Vrutice ) a krajinu. Když jsme jeli v zimě, byla brzy tma a nocí létaly kolem okýnek jiskry. To byla podívaná!
Tvoje cesta by byla stále stejná, až na to, že už nejezdí pára. A Na Čihadlech by jsi to asi nepoznala. Je tam spousta nových domů.
adil: Já vím, že se to tam mění pomalu k nepoznání, třeba za tím pivovarem na lukách pod hřbitovem - tam přibude zase domů. Bratránek Jilda občas své rodiště navštíví a tak mi poslal pár snímků. Jo a ty buky při silnici? To jsem asi popletla, byly to myslím duby, ale skutečně staré,říkalo se, že pamatují ještě Žižku, myslím, že už tam žádný z nich není. Posílám *slunko*,azurovou oblohu, máme dnes krásně a já mám hodinku na siestu.
---
adil.pise.cz
jarmila: O těch dubech se to říká, ale nevím, jestli je to pravda. To by bratr Žižka jen objížděl duby a odpočíval pod nimi. Neměl by čas na válčení. Možná, že by to bylo bývalo lepší. Husité by neponičili tolik hradů a měst. Ale to je jen polemizování. Co nezničili husité, zničili později jiní.
Za sluníčko děkuji. Teď je pár dní zima a zataženo a já odpůrce tepla a milovnice chladu se docela těším na teplo.
tetamildred: Také si vzpomínám, jak jsem jako malá koukala z okna a z komína mašinky létaly jiskřičky... pak už začaly jezdit lokomotivy s rudou hvězdou. Takovýto autobus nepamatuju, jen takový ten zaoblený „žalud", kterým nás vozili na školní brigády. Krásný článek, připomněl mi i mé dětství a babičku, po které se mi nikdy nepřestane stýskat...
adil: Takový autobus jsem tehdy viděla jen tam, tady jezdily také ty zaoblené, přece jen u většího města...Když už se do dětských bot vrátit nemůžeme, alespoň si občas rádi zavzpomínáme.
---
adil.pise.cz