Co nám to děláš, Medarde?

Medardova kápě - čtyřicet dní kape ! Tak se mi zdá, že letos tomu tak bude, vždyť od Medarda tady u nás snad nebylo dne, aby aspoň trošičku nekáplo.  Pravda, sluníčko také svítilo, to jo, ale mraky se zahanbit nedaly a jak jen to šlo, déšť na zem poslaly. Dnes k večeru se najednou oblohou valila čerň, nahoře zlověstně hřmělo, chtěla jsem venku ještě něco dodělat - chvilička zdržení a najednou kap, kap, kap...Jo, kapky jak hrachy se řítily dolů, prudký lijavec mě zahnal pod střechu altánu, bum, prásk ! - blízko se ozvalo, a ty kapky jak hrachy se v kroupy změnily.  Chuděry lekníny dostaly masáž , všechno co kvetlo jakbysmet, co nám to Medarde, co nám to děláš ? Co nás překvapí zítra to zatím je ve hvězdách - teď koukla jsem z okna ven, tam někam k Ještědu, a ony tam dvě hvězdičky tajemně na mne mrkly....

Tak tohle jsem si zvěčnila tak půlhodinku po té smršti /foceno přes okno/, ty kroupy se vozily po dětské skluzavce, tak si to užily za Matěje.