tetamildred: Krásně se to pluje proti proudu času... milé čtení, trochu se mi při něm oči zarosily. Vzpomněla jsem si i na svou babičku, Lojzičku... Děkuji!
jarmila: Lidu, krásně se mi tvé povídání četlo. Dnes už by jsi některá místa nepoznala. Ale v zámeckém parku to pořád vypadá stejně. Je tam hodně vysokých stromů a trochu příšeří. Živě si dovedu divadlo představit. Mateřídoušku cítím až sem.
Děkuji za návštěvu a milé komentáře. Muž šel letos na jaře do důchodu, tak nechal svoji zálibu propuknout naplno. Shání drobotině kopřivy, krůťatům řebříček a přisypává krmení. Dřív to dělal při práci a neměl z toho takovou radost, protože vše bylo ve spěchu. Teď posedí na dvorku a pozoruje hemžení.