To byl bezva den !

Nemůžu si stěžovat, páteční den se vydařil, od samého rána mi svítila hnedle dvě sluníčka.  To jedno nahoře na obloze, to druhé mi jeho maminkla přivezla po sedmé hodině na hlídání.   "Kryštůfku, půjdeme na procházku " - povídám vnoučkovi,  "já ci do lesa",  mi na to řekl. No, proč ne? Tak holínky, malou svačinku a něco k pití, vezmeme kárku, žádné otálení a jdeme hned ! Je třeba vrátit se včas, abych stihla uvařit brambory k sekané na poledne.  Vydali jsme se spolu na známá místa, kolem balíků sena k našemu jasanu. Od něj je do lesa už jenom skok.

Babičko, pojď už a nezdržuj, myslí si jistě Kryštůfek...a já bych docela ráda každý pátý krok postála a chvíli se přírodou kochala...

Jestli nepůjdeš, uteču ti, uvidíš....

Vím, staré balíky sena ho lákaly, pamatoval si jak jsem ho na ně posledně vysadila , za ruku držela aby si po nich mohl zaskákat. Louky kolem už  prosí o posekání, vysoká tráva na nich narostla, je nejvyšší čas ! A tak mě napadá, k čemu ty balíky ? Jakou má hodnotu takové seno? Leží tam od loňska, nikdo je nepostrádá, nikdo je asi nepotřebuje...co stane se pod lesem s letošní trávou? Hlava mi nebere kam až to došlo, neúcta k hroudě, zdá se mi....

Poblíž  "našeho" jasanu roste v těsném objetí šípek a bez.

Pod větvemi jasanu dívám se na Ještěd z leva...

a ještě zprava, to bych nebyla já, abych v tu stranu pohledem nebloudila....

toho svízele co tady roste, byl jenom bílý, ten žlutý jsme nepotkali

v trávě žlutě svítily i trsy třezalky

zahlédla jsem i fialkový chrastavec

a také motýla, jen co nás zmerčil, zatřepal křidélky a byl hned fuč

teď už jsme na chvíli  v lese

jasně že jsme koukali, jestli nenajdeme nějakou houbu - NIC !   Nemáme košík, -jen tak pronesl Kryštůfek....no, opravdu jsme neměli - má postřeh !

Možná, že houby tam najdeme někdy jindy a taky utrhnem do pusy ostružiny, právě kvetou....

Než půjdem zpátky jen malá svačinka a já vám nepovím, co mě tak rozesmálo...to ví jen babička, ta za to může....

Ještě se proběhnu , pak skočím do kárky, už žádné zdržování a hurá domů !

Ještě se dole ohlédnu za kvetoucí loukou. Je plná "mrkvouse", ale ještě před měsícem byla plničká pampelišek.

Stihla jsem brambory uvařit včas, po jídle uložit k siestě Kryštoférka, upéct koláč, umýt hromadu nádobí, přečíst si noviny, vypít kávu a stihla jsem dokončit ještě nějakou zahradní práci - vykopat plevel, přeložit kameny mezi dřevinami, stihla jsem zklimbnout večer u televize...stihnu se do rána vyspat ? Jasně že jo !   Tak dobrou noc