zjihu: U nás ve městě to bylo tak, že v každém činžáku byla společná prádelna a sušárna.
V prádelně byl velký smaltovaný kotel, pod kterým se topilo uhlím. Pak přišli pračky, Romo se jmenovaly. Každá pracující žena měla svou pračku v prádelně. Jo a byl rozpis na týden, kdo bude prát a kdo bude sušit prádlo. Byly skrz to i vády. Pak přišly automatky. Ty už máme doma. A to je prima na mužích, že nám vymysleli tyhle automaty na praní, že můžeme psát bločky. Přiložené foto je kouzelné.