Jen tak, kolem dokola....

Jen tak, kolem dokola je každý můj den.  Zrovna tak se točí i květnové počasí. Mezi bělostnými obláčky se ukáže lákavá modrá a slunko hladí zem,  najednou od kopců táhne černo a to v zápětí přinese déšť. Dějství náhlých zvratů, den co den...jako na houpačce se chová počasí. Právě teď , co tu hudruju že zase prší, se po krátké přepršce ukázalo slunko.  V zápětí je na obloze velký oblouk duhy. Být tak včas, na pravém místě, abych ji včas zachytila v její plné kráse !  Letmý obrázek jsem si  přece jen z okna cvakla, možná příště ji tu ukážu.... Hola, hola, přesto mě zahrada každý den volá...moje oči všechno vidí ,ale ....jako v té dětské říkance - polámal se mraveneček, ví to celá obora.... Znáte bergenii? Nenáročná trvalka s listy, které zůstanou zelené i v zimě, právě teď mi rozkvetla. V jednom koutě pod keři azalek, dřevité pivoně a hortenzie jich mám plno. Zakrývají zem, ani plevel v těch místech neroste. "Není to tam hezké, je to jako lopuchový listí", prohlásil nedávno syn.  Ale jasné je celé rodině, že do kytek si mluvit nenechám, ty mám dlouhá léta  "pod palcem" jen já.

Bergenii jsem kdysi nasadila také k jezírku. Tak právě kvete, no řekněte, kam se hrabou lopuchy ? Žádná podoba tu není

Poměnkám ponechávám prostor, samy se sermínkem rozmnožují. Není třeba ničit tak něžné a prosté kvítí.

Nakonec pár záběrů z malé pondělní podvečerní  projížďky.

Černá hora, 811 m.n.  kopec  vedle Ještědu

Úbočí Jizerek  protkané svěží zelení.

A za loukou, v popředí jsou hromady suti  z  velkého areálu bývalé slévárny LIAZ. Slévárna jako mnoho jiných českých výrobních podniků už skončila navěky v propadlišti dějin.

Sotva viditelná bílá čárka v kopci, přesně mezi vrcholky smrků v popředí, to je  Liberecká výšina, také zajímavé místo obklopené lesy. Když půjdete od ZOO dál do táhlého kopečka lesem, tak k  té Výšině dojdete.