Jarní prožitky.

Nic mimořádného nečekejte, rok co rok jsou ty prožitky u mne stejné, rozhodne vždy počasí. Je to tady zas, nastal snahy čas....Duben byl studený, snad se polepší měsíc máj, to jsem si přála. Nebyla jsem sama, komu se plánovaná práce na vlastním pozemku  zpozdila. Začátek měsíce nic moc, ale minulý víkend se sluníčko najednou zbláznilo. Hřálo jako v parném létě, venkovní teplota vylétla téměř ke 30 st. Rychlý skok nahoru a pro změnu,  v průběhu tohoto týdne  zase zpátky sešup dolů, víc jak o polovinu. A k tomu deštivo, prostě konec namlsání sluníčkem. Nebudu brblat, moje nejnutnější plány jsem splnit stihla.  Zasázela jsem rajčata ve skleníku a věnovala spoustu času kytičkám. Výčtem dalších činností tu nechci unavovat, tak přidám ještě pár obrázků.

Jednoho rána, na konci dubna,  na hladině vody ve kbelíku leželo tohle ledové zrcadlo.

A nato, za 14 dní už mi rozkvetla první azalka.

A s ní také pár tulipánů. Jeden trs, u zdi domu, už odkvetl.

Také bohatě kvete mladý stromek slivoně  odrůdy Stanley, a též stromek Čačanské Lepotice, chtěla bych se dočkat  první úrody. To ukáže další čas...

Rybky v jezírku sluníčko už  probudilo, a vytáhlo je výš k hladině. Vytřou se letos znovu? Ty dvě malé jsou loňské, a ještě další dva jejich sourozenci jsou někde schovaní. Jedna rybička půjde do adopce, ať si ji zájemce  vyloví sám...