Nejasný konec jednoho místa.

Cestou do malebného Kryštofova údolí minete zajímavou zeď stavěnou z kamene, za kterou se ve zpustlém lesoparku skrývají ruiny jedné historické budovy. Naposledy v ní byl zhruba do roku 1990 dětský Oční ústav pro nápravu vad zraku. O celý areál   s určitým záměrem požádali dva zájemci, ale nevím, zda ho pak skutečně vlastnili. V dalších letech byl zřejmě ponechán osudu a na devastaci samotné budovy se zřejmě podepsali nenechaví chlapíci snědé pleti, kteří se svými početnými rodinami bydleli v takové blízkosti takže rozebrali všechno kovové co se dalo zpeněžit. Letmo jsem tam s mojí sestrou nakoukla před šesti lety a když jsem tu spoušť uviděla, bylo mi ouzko.Vnitřní prostory i samotný park jsem si pamatovala v původním stavu  z roku 1968, kdy jsem v léčebně pracovala. Dnešní vzpomínku na místo, které jsem znala v době jeho potřebného využití vyvolal kratičký článek v tisku. Zkráceně cituji:

Už jen týden bude nabízet město Lbc  k prodeji areál bývalé oční léčebny v Lbc Machníně. Radnice pro rozlehlý lesopark s kdysi honosnou vilou uprostřed nemá využití. Zájemcům ho proto nabízí za minimální cenu 20,2 milionu korun. Primátor Lbc řekl - "věřím, že obdržíme finančně zajímavé nabídky investorů, kteří do areálu přinesou nový život...." Největší hodnotu má téměř tříhektarový park, samotná vila je zdevastovaná tak,  že je určená k demolici.

Fotila jsem to v roce 2012, tu spoušť, kterou jsem viděla uvnitř budovy, sem raději nedávám, nechci si ji připomínat. Konec jednoho hezkého místa vyvýšeného nad břehem řeky Nisy a  nedaleko zříceniny hradu Hamrštejn je stále nejasný.