Mami, takový prostý pugét bych ti dnes natrhala a k narozeninám ti přišla ráda popřát. Ale už je to hodně roků zpátky, jak to bývalo, když se všechny tvé děti i s rodinami u tebe pohromadě sešly a kdy se to stalo naposled..... Viděla bys svoje další pravnoučata, ke třem které jsi poznala další čtyři přibyli a také bys věděla i o dvou prapravnučkách - tak je dlouhý řetěz potomků... Nedá se zapomenout na každoroční tradiční posezení na travnatém plácku u potoka před domem, na veselé setkání nás všech, na skotačení dětí, které už dávno do dospělosti dorostly. Tyto společné chvíle ti jistě byly potěšením a přinesly radost do všedních dní. I dnes, kdy jsem sama už délku tvého žití o něco překročila, bych se do těch společných chvil moc ráda vrátila, a jedno vím, že dlužím ti moc... Tak mami, už nemůžu víc, než stále vzpomínat...
