Měla jsem....

V horkém letním dopoledni se courám zahradou, tu zalít žíznivé květiny, tu svázat keře jiřin, které se do stran pod tíhou květů rozvalují, posbírat spadané leťnáky, z poloviny už nahnilé a končící v bioodpadpopelnici. A v koruně jabloně dál hodují vosy, které se někde poblíž zabydlely. V slunkem rozpáleném skleníku se v žáru "grilují"uzrálá rajčata a čekají až je někdo vysvobodí....Utrhnu si hrozen vína, sednu do stínu pod altán, kuličku po kuličce ho baštím a s pohledem na klidnou hladinu zahradního  jezírka  nechám své myšlenky volně plynout...A jak se při tom kolem dívám tak myšlenky letí do vzpomínek a sedá na mě jakási smutná nostalgie. Měla jsem, co všechno jsem kolem domu měla ! A co všechno už nemám, všechno je jako čas pomíjivé...Kdybych uměla trefně psát o rostlinách, tedy hlavně o kytkách a o dřevinách, které mýma rukama prošly, které mi radost dělaly a kterých jsem se vzdávat nechtěla, bylo by to na román...Nakonec nic psát ani číst nemusím, když do starších albumů s fotkami nahlédnu, to mi  živě připomene co všechno jsem kdysi měla...

Tak pryč s tou nostalgií, ještě není vše úplně ztraceno, něco tu přece jen mám..

Bílá hortensie od Neny, ta mi dělá radost, tu ještě rozmnožíš - moje posedlost mi káže..

A tohle je klejicha -sice nevalné foto, ale tuhle trvalku jsem si vypiplala z jednoho Hankou darovaného semínka.

Mák z velkých  makovic skončí v makových buchtách a  malé okrasné makovičky  skončí v hliněném džbánku, jen tak pro parádu.