Hurá na trampošku !

Stát se na chvilku bezstarostným děckem, to by se mi líbilo...Klidně bych brala i tu dobu, kdy jsem jím byla, kdy jsem o spoustě dětských zábav dnešních dětí neměla ani páru, natož abych věděla co je to trampolína. My jsme cvrnkali kuličky, skákali panáka, hopsali přes švihadlo, hráli na schovku, na "kolik je hodin ?" a na cukr, káva, čaj....Malá vzpomínka na prostý čas, o kterém dnešní ratolesti  nemají zdání. Tak vzpomínání raději nechám a hurá na trampošku !

Ale stejně, kdybych mohla, taky bych si takhle vyskočila, nic víc však nemůžu,  jenom se koukat....