Jen tak, za humna...

Podíváme se k "vrtulím" je od nich pěkný výhled, rozhodla se v nedělním odpoledni naše rodinka. I když mne by to táhlo víc do lesa, ale nic jsem neřekla a byla jsem ráda, že se zas někam podívám. Vždyť je to už pár roků co jsme tam byli naposledy, a pamatuju přesně na ten první den měsíce máje, byl hezký den a výhled do krajiny mne nezklamal. Když jsme teď dojeli k odbočce na návrší, kde jsou ty vrtule větrné elektrárny, narazili jsme na zákaz vstupu, že se jedná o soukromý pozemek.  Když zákaz, tak zákaz, nedá se nic dělat, asi nejvíc zklamané byly děti, které se těšily že si ty obry prohlédnou zblízka. No, tak když už jsme tady, kam se podíváme když tohle nevyšlo?  Co třeba k přehradě Mlýnice ? - ta je odsud kousek.   Nasedat a jedem!

Pohled od silnice, když nás to k nim nepustilo, tak malá zastávka a jiné pokochání....

Mám ráda stromy, čím starší jsou, tím víc mě okouzlují, a  krásnou alejí jedeme dál k druhému cíli.

Nevelká přehrada Mlýnice nad Novou Vsí nedaleko Chrastavy.

A přesto v posledních velkých povodních se z ní korytem říčky Jeřice valila voda až do městečka CHrastavy, cestou  a i tam tak poničila několik domů , že některé musely být zbourány.

Nakonec to byl pěkný malý výlet, pohoda a klid. Když se tak člověk kolem sebe díval, ani na mysl mu nepřišlo, že to co jsme ještě neporazili, kolem nás pořád "krouží"...