A čas letí tryskem koní....

Měsíc březen už je v tahu a duben spěchá rychle dál...A jaké budou letošní Velikonoce ? Přiznám, že letos mě nijak neberou i když okna jsem umyla, čisté záclony pověsila, ani velikonoční výzdobu jsem neodflákla, i ta vajíčka obarvím, i když díky tomu omezení k nám  žádní koledníci nepřijdou. Ale pod naší střechou přece jen dva mládenci jsou , tak my tři děvčata hned zrána, v ten správný den,  z naší vrby upletenou pomlázkou pohlazení dostanem. Tradičně, abychom prý hezké a zdravé byly napořád...Jéje, kdyby se to vyplnilo, to zdraví bych si přála moc ! Dnes mě zase pobavila vnučka. Cosi mi upadlo na zem pod stůl, kam jsem dosáhnout nemohla. Kleknout ani dřepnout si bohužel nemůžu, na to mi poslouží vždycky koště. Jen co se to skulilo za stůl až pod lavici aniž bych ji požádala, pohotově zasáhla: "Babí, počkej, já ti to podám ! Ještě že jsem se narodila, viď? Že ti můžu pomoct když to potřebuješ, viď ?" No, jejím výroku jsem se musela v duchu zasmát, ale vzala jsem ji vážně. "Jasně Terko,to máš pravdu, ještě že ses narodila, kdybys tu teď nebyla, jak bych si to sebrala?"  Velikonoce si prožijte co nejvíc  v pohodě, když bude slunko, jistě nám to náladu zvedne, až to všechno co nás teď mimo domov omezuje, až to zdárně zmizí, tak budem  volněji dýchat,  zas jako dříve....