Ani mráz kopřivu nespálí.

Už třetí den zrána je tak modré nebe, tak čisté a azurové, radost pohledět !  Když se s příslibem teplého počasí před pár dny jaro probudilo, bylo to příjemný pocit , že by k zemi skočil  v náhlém zvratu mráz, to jsem zrovna nečekala, i když rozmary počasí přece dobře znám. Jo, chlubila jsem se tu už narciskami, při tom každý den chvíli  bloumala po zahradě, v hlavě myšlenky, co asi zvládnu, co nejdřív udělám.... Že bych se nudila, o tom žádná, školky i školy jsou zavřené, a v domě dvě vnoučata. Ale oba rodiče v žádné karanténě naštěstí nejsou.  A ten mráz s kopřivami, proč tohle spojení ? No to je přece jasné - kopřiva  u mne teď hraje prim !  Každý kdo se jen trochu zajímá tak jistě ví, jak je tahle žahavá rostlinka  lidskému tělu v mnoha směrech prospěšná. A mně chutná kopřivový čaj. Už jste ho také zkoušeli ? Stačí pár rostlinek  zalít vařící vodou, nechat odstát a vylouhovat, a potom během dne po doušcích vypít. Jistě, že jako ty ovocné nevoní, ničím ho nesladím, ale i tak je dobrý. A tak mráz  - bylo tu opravdu mrazivo, brzo ráno  až - 8 st., tak sešlehl bledulky až k zemi,  naštěstí už  dokvétaly, proto jsem narcisky raději na noc  zakryla. A když jsem si dnes do kouta zahrady pro kopřivy zašla, byly tam- myslím ty kopřivy, , pokorně  na mne čekaly,  mrazivý jazyk je nespálil.

Foceno dnes dopoledne.

Dušovala jsem se, že už sem letos narcisky nedám.  Dala, nedala, co myslíte? Pst.  ale někde tady ještě  budou......

A zase to jezírko a rybky jsou pod vrstvou ledu, nezmizel ani do večera.

Je těsně před sedmou večer, a venkovní teploměr ukazuje -4 st. tak to mrazík svou uzdu  nepovolí asi ani zítra.