Svobodný život pod skálou.

V nedělním odpoledni mě naše rodinka vytáhla ven, okouknout kudy poblíž řeky Nisy vede jedna nová cyklostezka. Prostě jen tak se kousek po ní projít. Cyklistům jsme se vyhýbat nemuseli, téměř jsme žádné nepotkali, na projížďku bylo dost  větrno a chladno.  Cesta byla upravená, tak ne jen pod nohy, ale kolem jsem se dívala...Tam, za řekou ve stráni mě zaujala malá skála co si někdo zvolil k bydlení.

Svobodný život pod skálou? - co k tomu říci...co  některé lidi dovede k takovým koncům, kdo by chtěl takhle žít?

Stezka vede za městskou čistírnou odpadních vod. Ta se ze všech sil činí a do řeky, doufejme, vypouští jen vodu přečištěnou.

Výpusť z čističky do koryta řeky.

Tenhle starý strom u břehu už dosloužil, je ho škoda, určitě hodně pamatoval...

Nedaleko od něj, jak je vidět, někdo vysadil dva stromky nové.

A o kousek dál, venku - v únoru, běhala malá jehňátka. Nebyla ale opuštěná,  jejich  mámy si  je  starostlivě hlídaly.

Tady ten nový úsek cyklostezky zatím končí, ale cyklista může pokračovat dál, doprava či doleva, kam se mu zachce ..

A my se otáčíme, už půjdeme zpátky.  Na mostku ještě chvíli postojíme, sledujeme kačky v řece, jak  kormidlují proti proudu.

Při zpáteční cestě jsme si všimli že "pán poskalák" už je doma.  Kouř se zevnitř líně plazil  ven...