myfantasyworld: To jsou vzpomínky z jednotluvých let a ten tvyk, že k vám chodí jen Mikuláš se mi velmi líbí. Ať si každý říká, co chce, ale můj mázor je, že z toho čerta má mnoho dětí velmi stresující zážitky. Bála jsem se čerta i když jsem věděla, že není skutečný. Čerta jsem viděla akorát u tety, u nás nechávali nadílku za oknem nebo na balkoně.
adil: No, ono asi záleží na tom, jak se s tím aktéři "poperou", když čert moc nedivočí a Mikuláš to svou dobrou duší srovná a když se přidá vlídný anděl tak to už neděsí ani ty, kteří ještě na ně tak trochu věří
---
adil.pise.cz
jilda: Hezké vzpomínky, je dobře, že jsi je napsala. Když se to takhle seřadí, tak je vidět, jak jste si ten den, nebo spíš večer, vždycky užívali. A taky, jak se tahle jedna tradice v čase proměňovala. Jo a měli jsme stejný nápad - taky jsem na svém blogu zavzpomínal...
adil: Jildo, to víš, na takové zážitky se ani zapomenout nedá, bylo by o čem povídat...
---
adil.pise.cz
jarmila*: Mě stačil k vyděšení jen Mikuláš. Přijít s čertem, tak to asi dopadlo špatně.
Když Mikuláš odešel, tak jsem srdnatě tvrdila, že nebyl opravdický, že to byl soused z domu (poznala jsem ho podle bot). Rodiče ho chtěli zavolat zpátky, ale nechtěla jsem. Jistota byla jistota.